Sto dní do amerických voleb: Demokraté bojují o naději, Republikáni přišli o hlavní trumf
Patrik Fišer
Článek si můžete také poslechnout v audioverzi na našem Spotify.
Do amerických prezidentských voleb zbývá přesně sto dní. Demokraté se ještě snaží zvrátit zatím nepříznivý vývoj a najít kandidáta, který by dokázal porazit republikánského nominanta Donalda Trumpa.
Ještě pár dní zpátky to vypadalo, že Trump si po volbách znovu nakráčí do Bílého domu středem. Jeho podporovatelům zjevně nevadí, že je několikrát obžalovaný a že neuznáním výsledku voleb z podzimu 2020 podkopal základy demokracie a podnítil pokus o puč 6. ledna 2021, kdy jeho příznivci napochodovali na Kapitol. Dodnes je skoro až zázrak, že zemřelo "jen" 5 lidí a nestalo se něco mnohem horšího. Po atentátu, který na něj byl spáchán na setkání s voliči, (který jsme rozebírali v podcastu) to vypadalo, že Trumpa nezastaví už vůbec nic.
Bidenovo odstoupení přišlo v pravý čas
Pár dní zpátky ale Republikáni, a především Trumpův tým, přišli o hlavní trumf, který by jim cestičku do Bílého domu doslova umetl. Současný americký prezident Joe Biden si totiž řekl: "Tak vy mě nechcete? Bye then." A zabalil svou kandidaturu na hlavu státu pro další čtyři roky. Na tento krok už se čekalo v podstatě od jejich první televizní debaty, kde Biden nepůsobil vůbec dobře.
Biden už na to má svůj věk. V 81 letech je vůbec nejstarším prezidentem v historii Spojených států. O jeho zdravotním stavu se spekulovalo už před čtyřmi lety, když kandidoval poprvé. Jenže za tu dobu se na něm únava a možná i nastupující stařecká demence podepsaly natolik, že občas mohl mít nezávislý pozorovatel pochybnosti o tom, že Biden vůbec ví, jak se jmenuje, natož aby tušil, kde je. Bidenův věk a zdravotní stav ostatně měly být i dva hlavní body, které chtěl Donald Trump ve své kampani vytahovat. Naštěstí aspoň u Demokratů pochopili, že Bílý dům není domov důchodců s pečovatelskou službou a donutili Bidena, aby se z klání o prezidentskou židli stáhnul. Tím ovšem Trumpovi zkazili plány. Je totiž prakticky jisté, že teď bude ten starší v duelu on a to výrazně. Ostatně ve svých 78 letech by při případném zvolení byl druhým nejstarším zvoleným prezidentem USA. Právě po Joe Bidenovi.
Po atentátu na Trumpa už bylo Bidenovo stažení prakticky jediným krokem, jak Trumpovi cestu do Bílého domu pořádně zkomplikovat. Z Trumpa se stala v podstatě modla a polobůh, který přežil pokus o atentát. Mediální prostor byl téměř celý jeho a byl mu velmi pozitivně nakloněný. Biden nic pozitivního novinářům nabídnout nemohl. Demokraté ale jeho stažení naplánovali chytře. Nechali Trumpovi pár dní slávy a nechali také proběhnout republikánský kongres. Tím sice získal spoustu místa pro sebeprezentaci v médiích, ale to mu nakonec může být k ničemu. Až po republikánském sněmu totiž Biden oznámil, že v listopadových volbách už kandidovat nebude. Najednou byla veškerá mediální pozornost jeho a po Trumpovi skoro neštěkne pes. Navíc průměrný volič má paměť akvarijní rybičky a důležitý je pro něj poslední dojem. Teď vedou Demokraté.
Koho místo Bidena?
Vedení si ale Demokraté musí dobře hlídat. To také znamená, že musí rychle přijít s někým, kdo Bidena v kampani nahradí. Zatím jako nejvážnější kandidátka vypadá současná viceprezidentka Kamala Harrisová. Problém je, že oproti Trumpovi má charisma asi jako cihla a její obliba taky není astronomicky vysoká. Spíš přesně naopak. Na mizerné charisma dojela už před osmi lety v kampani Hillary Clintonová. Obliba Kamaly Harrisové jistě o něco stoupne. Ostatně pro část Američanů bude žena, která není stará, je při smyslech a není podezřelá z podněcování protistátního puče, nejlepší možná volba a skalní demokratičtí voliči svou stranu taky nejspíš nezradí. Navíc je to žena a není běloška, čím může hlavně u menšin zabodovat. Ale bude to dost?
První průzkum, který zveřejnila agentura Reuters ukazuje, že by Harrisová vyhrála asi o dvě procenta. Jenže je to jen průzkum. Tam dvě procenta jsou statistická chyba. Připomeňme si, že v březnu 2021 měl podle průzkumů být Ivan Bartoš premiérem. Dneska je rád, že mu připadlo ministerstvo pro místní rozvoj a snaží se voliče přesvědčit, že digitalizaci stavebního řízení nezpackal. Náskok Pirátů byl tehdy mnohem větší. Nakonec i Hillary Clintonová v průzkumech dlouho vedla. Teď už půlka lidí vůbec neví, že někdo takový proti Trumpovi kandidoval. V průzkumech totiž můžete vyzkoumat co chcete, ale lidi se nakonec stejně budou chovat po svém.
Přesto je Harrisová asi nejlepší možná volba, pokud chtějí mít Demokraté aspoň nějakou naději. Nikdo jiný výrazný se ve straně totiž nejspíš neprofiluje. Do voleb zbývá sto dní. V našich poměrech by to bylo dost času. Tři měsíce před volbami se v Česku sotva začíná rozjíždět kampaň, která zajímá jen ty největší nadšence do politiky. Ne tak úplně v USA. Tam se kampaň pomalu rozjíždí prakticky už po takzvaných midterms. Midterms jsou volby, které se konají v polovině čtyřletého prezidentského období a rozhodují o složení Kongresu, včetně všech členů Sněmovny reprezentantů a jedné třetiny Senátu. Kampaň tedy jede v nějaké velmi mírné intenzitě už dva roky. Ostrá fáze kampaně samozřejmě teprve přijde, ale nasadit teď úplně neznámou tvář by se Demokratům nemuselo vyplatit.